CLARISSIMI VIRI D. DE LA CAILLE, ACADEMIÆ REGIÆ SCIENTIARIUM PARISINÆ, SUECICÆ, ET BORUSSICÆ, NEC NON INSTITUTI BONONIENSIS MEMBRI, AC PROFESSORIS MATHESEOS IN COLLEGIO MAZARINIANO PARISIIS LECTIONES ELEMENTARES ASTRONOMIÆ GEOMETRICÆ, ET PHYSICÆ, EX EDITIONE PARISINA ANNI MDCCLV IN LATINUM TRADUCTÆ A C. S. E S. J.
Francouzský astronom Nicolas Louis de La Caille je proslulý svým mapováním jižní oblohy a trigonometrickým měřením vzdáleností planet. Tato publikace je latinským překladem jeho knihy Leçons élémentaires d’astronomie géométrique et physique. Po úvodním pojednání o trigonometrii následuje pojednání o...
Uloženo v:
| Hlavní autor: | |
|---|---|
| Unifikovaný název: | Leçons élémentaires d’astronomie géométrique et physique. Latinsky |
| Další autoři: | |
| Korporace: | |
| Médium: | Kniha |
| Jazyk: | latina |
| Vydáno: |
VIENNÆ ; & PRAGÆ :
TYPIS ET SUMTIBUS JOANNIS THOMÆ TRATTNER, CÆS. REG. MAIEST. AULÆ TYPOGRAPHI ET BIBLIOPOLÆ,
1757
|
| Žánr/forma: | učební texty |
| Témata: | |
| On-line přístup: | Digitalizovaný exemplář (Národní knihovna ČR - Google Knihy) Digitalizovaný exemplář (Bayerische Staatsbibliothek - Digitale Bibliothek) |
| Tagy: |
Přidat tag
Žádné tagy, Buďte první, kdo otaguje tento záznam!
|
| Shrnutí: | Francouzský astronom Nicolas Louis de La Caille je proslulý svým mapováním jižní oblohy a trigonometrickým měřením vzdáleností planet. Tato publikace je latinským překladem jeho knihy Leçons élémentaires d’astronomie géométrique et physique. Po úvodním pojednání o trigonometrii následuje pojednání o hvězdách (jejichž vlastní pohyb nebyl v této době měřitelný) a o planetách a jejich pohybech. V druhém oddíle postuluje skutečnost, že pozorovaná obloha závisí na místě pozorování, že zdánlivá poloha nebeských objektů závisí na rotaci a oběhu Země. S tím souvisí i výpočet paralaxy a tedy vzdálenosti tělesa, je zde uveden výpočet vzdálenosti Marsu na základě paralaxy zjištěné při současném pozorování z Kapského Města a ze Stockholmu (s. 156-158). V dalším výkladu uvažuje autor i lom světla v zemské atmosféře. Třetí oddíl se pak zabývá výpočtem pozice planety na obloze, dále se zabývá tvarem planet - fáze z důvodu odlišné polohy Slunce a Země pozoroval nejen u Merkuru a Venuše, ale i u Marsu, zploštělost podél osy rotace byla již známá nejen u Země, ale i u Jupitera. Dále se výklad zabývá pohybem komet. Čtvrtý oddíl pojednává o denním zdánlivém pohybu Slunce a planet, je zde místo i pro výklad precese. Pátý oddíl pak pojednává a o astronomii při hypotetickém pohledu ze Slunce, je zde výklad i o měsících planet. Šestý oddíl se zabývá pozorováním Měsíce a poznatky takto získané jsou aplikovány i na satelity jiných planet. Sedmý oddíl je pak věnován zákrytům a zatměním. (pk) |
|---|---|
| Popis jednotky: | Přeloženo z francouzštiny. V příloze 9 rytých listů s geometrickými obrazci signováno I. Mansfeld Sc. BCBT a VD18 identifikuje frázi zkratek "A C. S. E S. J." (A Carolo Scherffer E Sociatate Jesu) jako překladatele Karla Scherffera. Poggendorff I.1337 uvádí výchozí francouzské vydání z r. 1746. Kustody, tiskařské signatury. Na titulní straně tiskařský signet. Extrait des registres de l'Academie Royale des Sciences du 20. Aout 1746 ... Grandjean de Fouchi ... |
| Fyzický popis: | 10 nečíslované strany, 280 stran, 6 nečíslovaných stran, 9 obrazových příloh : ilustrace ; 4° (24 cm) |